Cestování do výšek může mít na srdce řadu efektů. Méně kyslíku ve vzduchu a námaha způsobí, že srdce bije rychleji. To obvykle nebývá problém, jestliže nemáte onemocnění srdce jako angina pectoris, výška tak působí větší námahu pro srdce. Krevní tlak se zvyšující nadmořskou výškou roste, za normálních podmínek to nečiní problém. Jeden z dalších efektů vysoké nadmořské výšky je zmnožení červených krvinek (více červených krvinek přenese více kyslíku). To může vést ke zhuštění krve a zhoršení – zpomalení oběhu. Pokud na to myslíte, měli byste se ujistit, že dostatečně pijete. Pokud máte známé onemocnění srdce (jako nepravidelný srdeční rytmus – arytmie, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu nebo anginu pectoris) nebo jste po operaci srdce měli byste se ujistit u svého lékaře, zda předpokládaná zátěž nebude nad síly vašeho srdce. Jestliže pravidelně užíváte léky, ujistěte se, zda jich máte dostatečné množství.
Pokud jste zdraví, pak cesta do výšek nezatíží vaše srdce o moc více ve srovnání se zátěží při hladině moře.
Ve výšce:
Chodtě pomalu
Hodně odpočívejte
Pijte hodně tekutin
Jestliže máte jakékoliv obtíže, nepokračujte ve výstupu
Pokud obtíže přetrvávají sestupte
Před odjezdem:
Dostaňte se do dobré kondice
Vyzkoušejte srovnatelnou úroveň zátěže doma
Ujistěte se, že s sebou máte užívané léky v dostatečném nožství
Na expedici Medexu jsem jednoho dne zaznamenal krevní tlak 168/118. Expediční lékař řekl, že je to během výstupu běžné, obvykle se tlak upraví, jakmile dojde k aklimatizaci. Doporučil mi během volného dne nenamáhat se, dokud se nebudu cítit dobře.