Velmi dobrá otázka! V této knize mluvíme o přechodu z výšek blížících se hladině moře, kamkoli nad 2000 m n.m. Naše tělo je zvyklé pracovat doma. Jestliže jdeme výše, musíme se na výšku adaptovat.
Výšky, od kterých startuje adaptační proces jsou 1500—2000 m n.m. Tělo se začíná chovat trochu odlišně a snaží se vyrovnat změny v hladinách kyslíku. Jestliže vystupujete rychle nad 2500 m n.m. nemoci z výšky jsou běžné.
Jestliže je dost času na adaptaci, je řada lidí schopna se přizpůsobit výškám mezi 5000 m n.m. (Everest base camp) a 5500 m n.m. Výškám nad 5500 m se může přizpůsobit jen málo kdo. Zdraví a schopnosti se s výškou zhoršují.
Jaké jsou rozdíly ve vysokých nadmořských výškách oproti hladině moře? Hlavní rozdíl je v tlaku vzduchu, který s přibývající výškou klesá a tím se stává řidší. To znamená, že se s každým nádechem do plic dostane méně kyslíku. Kyslík tělo potřebuje, aby mělo energii k pohybu, ale také jednoduše k tomu, aby zůstalo naživu. Kyslík je důležitý pro mozek, trávení potravy, hojení ran a další procesy, které se dějí, aniž byste o nich věděli.
Tělo se na nižší příjem kyslíku adaptuje. Zrychlí a prohloubí se dýchání, vzroste počet červených krvinek které přenášejí kyslík. Změny potřebují čas. Jesltiže vystupujete pomalu, měli byste zůstat zdraví. Pokud vystupujete rychle, riskujete nemoci s výškou souvidející.